Díky tomu se nečistoty zachycené tímto filtračním médiem snadno odstraňují, nedochází k jejich nalepení na povrch zrn filtračního média, jak to můžeme pozorovat u běžného filtračního písku. Aktivovaný povrch jednotlivých zrn pomáhá přitahovat nečistoty z filtrované vody. Filtrační materiál je odolnější proti otěru.

V technologii vody se filtrace používá v podobě toku čisté kapaliny vrstvou zrnitého materiálu (iontoměniče, adsorpce), toku málo koncentrované suspenze vrstvou zrnitého materiálu (vodárenská filtrace), či v podobě zachycování suspendovaných látek z koncentrovaných suspenzí na filtrační přepážce (Tuček, Chudoba, Koníček, 1988). Na vodárenskou filtraci pohlížíme jako na fyzikální proces. Ve skutečnosti dochází při filtraci k různým dalším procesům - částice suspenze ulpívají na povrchu filtrační náplně a v případě, že voda obsahuje bakterie, může docházet k jejich přilepení na filtrační materiál.

Obr. 1 Detailní pohled na zrnka filtračního média Aquion AAS

Nejčastější zrnitou náplní, se kterou se ve filtraci setkáváme, jsou křemičité filtrační písky. Při návrhu filtrů si tak většinou „hrajeme" s uspořádáním filtru, způsobem uložení filtračních hlavic či štěrbin, směrem proudění vody, způsobem praní apod. Jednou z možností, jak zvýšit výkon filtru a současně snížit náklady na jeho provoz je použití jiné filtrační náplně. AAS je jednou z možností. Mezi výhody této náplně patří podstatně nižší otěr než u křemičitého písku, chemická netečnost, neboť se jedná o sklo a neposlední řadě vlastnosti aktivovaného povrchu jednotlivých zrn, které umožňují lépe zachytávat částice suspenze a nečistoty z filtrované vody a umožňují snadnější praní filtru. Povrch náplně má navíc samočistící schopnost. Přínosem aplikace AAS je jeho původ, vyrábíme ho z nápojového skla a tím přispíváme k ochraně životního prostředí.

Markantní rozdíl běžné filtrační křemičité náplně a AAS je u filtrace odpadních vod, kdy AAS má ve filtru pětinásobně delší životnost, déle trvá, než dojde ke kolmataci filtrační náplně. U vodárenské filtrace představuje hlavní výhody AAS také lepší separační schopnosti a snadnější praní filtru.

Pokud je povrch zrn filtrační náplně nabitý elektrostatickým nábojem, dochází k podstatně lepšímu přitahování částice k filtračnímu zrnu. Náboj na povrchu filtračních zrn podstatným způsobem zlepšuje vlastnosti filtračního média. U filtrace vzduchu povrchový náboj až dvojnásobně zvýší efektivitu filtrace, kdy se nemění ostatní parametry (tlakový spád). Nevýhodou je rozsah používaných materiálů (Annayeva, 22009).

Ke klíčovým oblastem použití filtrace patří (1) odstranění suspendovaných látek, (2) odstranění oocyst, (3) snížení potřeby chlóru a tvorby vedlejších produktů dezinfekce, (4)            snížení objemu prací vody, (5) účinnost a (6) obecně snížení investičních nákladů

Pískové rychlofiltry odstraňují částice až do velikosti 10 μm. Při použití dobré flokulace je možné odstraňovat i částice velikosti jednoho mikrometru i menší. Tohoto výkonu je možné dosáhnout pouze tehdy, je-li voda rovnoměrně distribuována ve filtračním loži a za podmínky, že nedochází ke zkratovému - kanálovému jevu.

Zkratové proudění filtrem

Je nemožné zamezit růstu baktérií na písku, zvláště když je písek výborný substrát pro jejich růst. Dokonce, i když je pískové lože stále proplavováno na 50 %, písek se stane velmi účinným biofiltrem, tedy místem, kde dochází ke značnému nárůstu mikroorganizmů. Žádné množství pracího vzduchu a vody pak tento biofilm neodstraní.

Algináty vylučované baktériemi přilepují baktérie k písku. Problémem je to, že algináty také slepují jednotlivá zrna písku do větších shluků a podporují tak vznik kanálů ve filtračním loži. Po několika měsících či letech (v závislosti na kvalitě a teplotě vody), se algináty stávají pevnějšími a stálejšími. Při teplotě nad 15°C může dosáhnout rychlost růstu - dělení heterotrofních baktérií i 15 minut. Exponenciální růst a tvorba alginátů buď vytvoří pískovým ložem stálé cesty kanálového, zkratového charakteru nebo dojde k rychlému zvýšení diferenciálního tlaku v rámci filtru. Následně dojde buď ke zhoršení kvality filtrace z důvodu různého proudění ve filtru, nebo zvýšení frekvence praní filtru, nejpravděpodobněji však ke kombinaci obou problémů.

Baktérie jsou vítané v pomalých filtrech, ale v gravitačních a tlakových pískových rychlofiltrech jsou hlavní příčinou špatné kvality vody a selhání filtru. Filtrační médium AAS řeší tento problém.

Filtrační médium AAS a odstraňování pevných částic

Filtrační médium AAS je aktivní filtrační náplň a je navržena pro výměnu písku ve všech typech rychlofiltrů. Povrch AAS má katalytické vlastnosti a vysoký záporný Zeta potenciál. Aktivní povrchové vlastnosti zabraňují usazení a růstu bakterií. Tím je eliminováno kanálové proudění. Koagulanty a polyflokulanty mají kladný náboj. Po přidání do vody zvyšují Zeta záporný potenciál a suspendovaným částicím dávají kladný náboj. Vysoký negativní Zeta potenciál AAS přitahuje částice a drží je ve filtračním loži. Filtrační médium AAS odstraní nejméně o 30 % víc částic z vody než písková filtrace. Toto tvrzení je dokázáno nezávislými pokusy evropských vodáren.

Obr. 3  Elektrický náboj na AAS

Produkty reakce chlóru

Chlór se běžně přidává do vody za filtrací. U systémů dvojité filtrace může být chlór aplikován před druhým filtrem. Za těchto podmínek dochází k tvorbě trichloraminů pokud je pH 5 či menší. Dojde k reakci mezi amoniakem a chlórem za vzniku trichloraminů. Biofilm na povrchu pískových zrn je kyselý a je tedy hlavním místem jejich tvorby. V AAS není žádný biofilm, povrch není kyselý a tím nedochází ani k tvorbě trichloraminů.

NH₃                + HOCl > NH₂Cl + H₂O          pH = 6-8          Mono-chloramin

NH₂Cl             + HOCl > NHCl₂ + H₂O          pH = 5-6          Di-chorlamin

NHCl₂             + HOCl > NCl₃   + H₂O          pH < 5             Tri-chloramin

Běžné dávky chlóru aplikované před pískovým rychlofiltrem nezajistí dokonalou inaktivaci biofilmu. Dokonce při použití nevhodné dezinfekce na bázi chlóru může dojít k podpoře růstu bakteriálních druhů, které produkují velká množství alginátů jako např. Pseudomonas spp. Bakterie vylučují algináty jako ochranný mechanismus, takže přítomnost malých dávek chlóru může zvýšit produkci alginátů a zhoršit situaci.

Gravitační a tlakové pískové rychlofiltry fungují nejen na bázi fyzikálního procesu, ale často dochází k usazování mikroorganizmů ve filtrovém loži a filtry se zároveň chovají jako biofiltry. Při vysoké rychlosti protékající vody a režimu praní  vyúsťují v nestabilní systém. Bakteriální buňky jsou stále odstraňovány z média. Pokud je erodován nedostatečný podíl baktérií, biofilm se stane nestabilním, vyvinou se anaerobní zóny a je produkován metan a sirovodík. Filtry pak mohou náhle uvolnit shluky baktérií a nečistot zachycených v biofilmu do filtrované vody.

Pískové rychlofiltry odstraňují organické látky a pevné částice z vody, ale jako biofiltry přeměňují živiny ve vodě do bakteriální biomasy, která je následně uvolňována do filtrované vody. Biomasa bakteriálních buněk, algináty a jejich odpadní produkty mohou reagovat s chlórem a přispívat k tvorbě trihalometanů.

Obr. 4 Filtrační médium Aquion AAS

Závěry

Mechanický filtrační výkon gravitačních a tlakových pískových rychlofiltrů může být nestabilní, mikroorganizmy, resp. biomasa, mohou pronikat z filtračního lože do upravené vody. Biofilm je odolný proti dezinfekci chlórem a chlornanem. Pokud je chlór použit před filtrem, koncentrace THM a trichloraminů budou podstatně zvýšené. Bakterie také slepují písková zrna, což zvyšuje frekvenci praní a objem vody potřebný pro udržení čistého písku.

Baktérie mohou eventuálně zapříčinit vznik kanálového proudění filtračním ložem, což následně poskytuje možnost průniku oocyst filtrem. Současně filtr uvolňuje do filtrované vody baktérie a organické látky, což zvyšuje koncentrace THM v upravené vodě. V některých případech je přidáván po pískové filtraci do vody amoniak, aby vznikly monochloraminy s cílem zabránit vzniku trihalometanů.

Všechny problémy existující v pískových rychlofiltrech mohou být eliminovány, pokud je zabráněno biologickému znečištění písku. Tento cíl bohužel v úpravnách pitné vody není prakticky snadno dosažitelný. Jendo z možných řešení je použít alternativní filtrační náplň, která aktivně zabraňuje trvalému zachycení mikroorganizmů ve filtračním loži. Filtrační médium AAS je první aktivní filtrační médium certifikované pro úpravu pitné vody, které splňuje tyto kritéria. Další možností je využít pro předoxidaci lepší prostředek a tím o něco snížit oživení filtrační náplně.

Ing. Lubomír Macek, CSc., MBA
Aquion, s.r.o., Dělnická 786/38, 170 00 Praha 7

Literatura

Grünwald, A.; Macek, L. a Šrytr, P. (1998): Vodárenství. ČKAIT, 192 stran,

Kittner, H.; Starke, W. a Wissel, D. (1985): Wasserversorgung. VEB Verlag für Bauwesen, Berlin. 5. Vydání, 660 stran.

Annayeva, N. (2009): Filtrační vlastnosti nanovláken vyrobených z taveniny. Semestrální práce. TU Liberec, 16 s.

Tuček, F.; Chudoba, J. a Koníček, Z: (1988): Základní procesy a výpočty v technologii vody. STL Praha, 2. vydání, 633 stran